Photo by: Ken81

Sezona se opět rozběhla. O uplynulém víkendu se Matěj zúčastnil prvního letošního World Cupu v již kultovní Slovinské lokalitě – Maribor. Celý víkend byl doprovázen téměř stálým deštěm, občasnou mlhou a větrem. Matěj se do boje pouští na novém závodním speciálu Banshee Mk2, který si před tímto závodem pečlivě osahal při trénincích.

Kvalifikace, kterou jak je známo projde pouhá osmdesátka jezdců (startovalo přes 200 jezdců) jel Matěj v klidu. “Cítil jsem že mi to sedí, nejel jsem nějakou zbytečnou kudlu. Bohužel jsem se ale v druhé půlce trati setkal přímo hlavou se stromem. Dokonce jsem se v duchu chvíli rozmýšlel, jestli nasednout zpět.” Matěj měl po první polovině dráhy 11. mezičas. Následovaly dva pády a umístění okolo 50. místa.

V den závodu panovalo trošku “lepší počasí” než při sobotní kvalifikaci. Sice nepršelo, ale díky tomu se na trati tvořila tužší konzistence bahna a vznikaly hluboké díry. “Měl jsem jasno, chtěl jsem dosáhnout na top20. Viděl jsem že velká většina lidí se trápí a já se bavím. Byl jsem úplně v klidu a plnej síly, ale v prvním lese mi vypadl z paměti kousek trati a já si špatně nadjel do zatáčky a nešťastně spadnul. Celkem mě to rozhodilo a ubralo sílu, ale řekl jsem si, že v těchto podmínkách není ještě všemu konec…” Matěj se hnal dolu celkem slušnou rychlostí a pokud se podíváte na mezičasy, můžete si snadno vypočítat, že pokud by nespadl, byl jeho cíl velmi reálný. Takto i s pádem obsadil velice slušné 41. místo. “Trochu mě mrzí, že jsem to nezvládl bez pádu. Ale zároveň mě to motivuje do sezony, která je v úplném začátku.”

Kompletní výsledky si prohlédněte zde.

Více info na Teamovém Facebooku zde.

Na jih už jsme v tomto roce zamířili několikrát. Tentokrát nebylo cílem jako obvykle Monaco, ale Katalánsko, kde se konal závod UCI kategorie E2. Matěj se poprvé představil v novém UCI Trade teamu K.T.R. Racing Team a hned z toho bylo slušné 4. místo v evropské konkurenci.  Více o novém týmu K.T.R Racing se dozvíte 8. 3. 2010, kdy proběhne oficiální představení týmu a jeho cílů na sezónu 2010.

Jak to v Katalánsku vypadalo se podívejte ve videu

Výsledky:

O Jasné na Slovensku každý pořád mluví, jako o jakési místní Mecce bikingu. Plný očekávání jsem se vydal na cca 600km dlouhou cestu na východ.

Po procházce tratě jsem se těšil na ježdění. Sice jsem čekal, podle toho co jsem viděl na fotkách trať trochu jinou, ale nemůžu říct, že by tahle nebyla dobrá. Rozmanitá, velmi rychlá trať v tomto případě plná bahna a vybržděných obrovských rolet byla opravdu sjezdovou lahůdkou. Po mnoha tréninkových jízdách mě dráha pořád bavila, pořád jsem hledal nové stopy a pomalu zrychloval. Při sklonu trati a obtížnosti terénu tu byl trošku problém ze strany organizátorů s vracením pásky na místo, kde jí jezdec letící mimo trať přetrhl. Tím se trať v závodních jízdách pro některé stala spíše jakousi tratí buď jeď kudy si pamatuješ a buď fair a nebo jeď prostě rovně dolů kudy tě napadne.

V semifinále jsem oproti většině závodů jel spíše volněji. Cílem jsem se ale prohnal jako nejrychlejší. Možná až příliš suveréně jsem se pak cítil na startu finále. Jel jsem spíše opatrněji, své největší soupeře už mám jaksi zmapované a tak jsem předpokládal, že s čistotou jakou se tratí pohybuju, je velice pravděpodobné, že se mi podaří opět urvat nejvyšší příčku. O to větší šok ale přichází při projetí cílovou bránou, když se dozvídám ze slov komentátora, že můj čas byl už překonán. Tentokrát si odvezl přemiérově 1. místo Jirka Gergel, který se vynořil ze zálohy a vypálil nám rybník.

Elita:
1. Jiří Gergel (CZE)
2. Matěj Charvát (CZE)
3. Vlastimil Hynčica (CZE)
4. Ján Javorník (SVK)
5. Patrik Kotrla (CZE)

(c) Ken81

Na slovensko jsem se vydal závodit asi po pěti, možná i více letech. Na místo jsem přijel v pátek/sobotu v noci doprovázen silným deštěm. Ten bohužel pokračuje i celou sobotu, ale já, i když jsem na téhle trati ještě nikdy nejel, volím radši absenci tréninku. V neděli déšť docela ustanul, ale bahna zůstalo požehnaně. S blížícím se odpolednem hlína dostávám lepivou konsistenci. Před závodem si dávám tři jízdy, moc si to nepamatuju, ale mám ten správnej pocit. V závodě dělám jednu chybu, jinak se mi ale daří držet ve stopě a na šlapavé rovince přidávám co to jde.

(c)Andrej Grznar

Po vyhrané kvalifikační jízdě těsně před Vlastou Hynčicou si u cíle už věřím, že by to mohlo vyjít. Oprávněně. Nakonec vítězím o cca 5,5 sek před druhým i ze sefiminále V. H.!

Elita:
1. Matěj Charvát (CZE)
2. Vlastimil Hynčica (CZE)
3. Patrik Kotrla (CZE)
4. Ján Javorník (SVK)
5. Lukáš Učeň (SVK)
…

Již každoroční zábavu na ukončení sezony zařizuje Michal Maroši. Již poněkolikáté ve Velké Úpě 4down a parties do ranních hodin. Jak to tam vypadalo si každý kdo tam byl bude ještě dlouho pamatovat, kdo nebyl, může jen litovat.

Při mě se bohužel nashromáždila smůla a při závodění se to neobešlo bez problémů. Naštěstí se vše stalo na úplném konci sezony a mě se nic nestalo, takže můžu mluvit i trošku o štěstí.

Ježdění mě tady hodně bavilo. Už od začátku jsem trénoval s Datlem, se kterým jsme nedokázali jet skoro ani jednu jízdu bez toho, aby jsme se vyhecovali k brutálním soubojům.

První problém se objevil až v kvalifikaci. Nebudeme si nic nalhávat, Banshee Legend Mk1, neprodejný, testovací model povolil v inkriminovaném místě a praskla zadní stavba (to i jiné mouchy jsou však u produkčního modelu Mk2 vyřešeny!, včetně dalších upgradů viz. zde). Stalo se tak na dlouhém posledním dropu ze zídky a já s přidírajícím kolem o sedlo došlapal do cíle na 9. místě. Chtěl jsem se na to vybodnout a už jenom sledovat dění z role diváka, ale.. Nakonec mě kluci přemluvili, Prochajda ochotně zapůjčil kolo (díky moc) a já tedy neodolal. V neděli ráno s hlavou jak pátrací balón se opět vydal do boje - prověřovat nástrahy tratě na úplně jiném kole. Bohužel, další problém se objevil hned v první rozjížďce. Po cca 300metrech jsem se ohlédl, viděl jsem obrovský náskok, zvolil jsem tedy jemější sjetí do bahení komprese, ale stejně to nepomohlo a najednou se válím v blátě s řidítkama na dvě půlky. To mě vyřadilo z celého závodu a já už jenom jako divák sledoval, jak si Adam suveréně dojíždí pro první místo – gratulace.

Celkově akce opět nezklamala a všichni si odvážej zážitků minimálně na další rok dopředu!

Pokud ještě někdo neviděl fotky od dvorního fotografa Prochajdy, čekujte: http://prochajda.rajce.idnes.cz/ 

První říjnový víkend byl ve znamení asi posledního zahraničního závodu letos. Na 12hodin dlouhou cestu jsem se vydal společně se Šimonem v roli kameramana, asistenta a řidiče a Milanen Čižinským jako reprezentantem v kategorii Masters.

Máme trošku zpoždění, už jenom dvě hodiny tréninku a tak mě Milan přemlouvá ať trať rovnou jedem, bez prohlížení. Na tuto variantu, ač nerad přistupuju a hned v první jízdě hodně tvrdě ochutnávám místní prašno-kamenitej podklad. Celej trénink probíhá ne moc optimálně. Závěje prachu téměř znemožňujou nějaký hledání stop, trénování ve dvou atd.

Seeding run v sobotu jedu bez šlapání, opatrně, nechci riskovat další pád, protože se na trati plný skoků a prachu necejtim uplně optimálně. Konkurence je tu oproti našim končinám opravdu velká. Jsem na ní již zvyklej z minulejch roků co jezdím IXS DH Cup, ovšem tohle byl letos první závod. Někdo totiž namontoval všechny IXS poháry na termíny ČP. No nic, seeding run končí 20tým místem, ale já vím, že můžu dost zrychlit.

Závod: Pokouším se jet ze začátku co nejčistší stopu a udržet si rychlost. Někde mi to samozřejmě nevychází, ale jedu celkem vyrovnanou jízdu, ale s řádnym respektem k trati bez riskování. Dojíždím s nejlepším časem, ale šest lidí můj čas dokázalo pokořit, tzn. 7. místo. První a druhé místo si odvezli domácí bratři Beerové  a třetí zkončil tuším Lars Peyer.

Teď už si dopřejte video, které díky Šimonovi vzniklo:

O víkendu 22.-23.8.2009 jsem se vydal spolu s Orym a Bohoušem na mistrovství Maďarska ve sjezdu. Měli jsme z toho trošku obavy. Některé se potvrdily, ale trať byla nakonec povedená.

photo by: Dameepix 

První polovina byla hodně těžká, prudká. Hodně skal a zavřenejch zatáček s fakt velkym převýšenim. Druhá polovina už byla spíš rychlá, otevřený zatáčky na louce, velkej skok na doraz, nějaký to šlapání a posledních 300metrů skrz vesnici.

Všechno probíhalo ve velkym východnim stylu. Vývoz první neměl bejt vůbec, nakonec přijely dvě obrovský tatry, který to s plnou korbou jezdců solili nahoru smykama v docela slušný rychlosti a nakonec si musel ještě 500m šplhat po skále s kolem na zádech. Co mě překvapilo bylo to, že jak madarští organizátoři zmerčili, že tam přijeli “nějaký závoďáci ze západu”, hned se o nás začli starat. VIP depo nebyl problém, všechno info až pod nos…pohoda.

V sobotu se prášilo, byly závěje. V noci ale slušnej vodní nášup upravuje trať a ta je ráno krásně kompaktní. Závodní jízdu jedu s opatrností, hlídám si rychlost a stopu hlavně na skalách, přišlapuju: 1.místo!! Druhej Ory (kterýmu to tady fakt šlo – škoda, že se nepřihlásil do 4X) a na třetím místě dojíždí nový Mistr Maďarska Kristián Halász. Čtvrté místo další a poslední čech – Patrik Kotrla. Bohouš jel juniory a o pár desetin mu uteklo první místo, tak odjíždí domu naštvanej s “až” 3. místem v kapse.

Maďaři se vyřádili i s kamerama a tak můžete sledovat jak to tam vypadalo:

První dva kousky jsou z produkce Filmhirado.hu třetí snímek – Peterdh.hu

Filmhirado.hu – part1

Filmhirado.hu – part2

TOKOD DH OB 2009 from Istvan Tamas on Vimeo.

Po měsíci a půl pauzy od Českého Poháru se tento víkend konal jeho třetí podnik.

Trénink – pátek// Skok pod lanovkou

V lokalitě, kde se jezdí už od prvopočátků tohoto sportu se uskutečnil velmi napínavý a jeden z fyzicky i technicky nejnáročnějších závodů z celé série. Trať doznala oproti loňsku lehkých úprav, byla otevřenejší, přibyla jedna pasáž se zavřenýma zatáčkama a po dvou letech se obnovila cílová šlapací rovinka, která do hloubky prověří fyzickou kondici všech závodníků.

Přijel jsem trénovat už v pátek, dal si čtyři jízdy, prošel dráhu a šel v klidu odpočívat.
V sobotu se mi trénovalo trošku hůř, měl jsem i nepříjemný pád, ale nakonec se mi podařilo vyladit si optimální stopu.
Neděle je již od brzkých ranních hodin nasáklá mírnou nervozitou před závodem. Já, navíc jako průběžný leader,  koukám i na celkové pořadí ČP a tak i semifinálovou jízdu, kterou někteří vypouští, zkouším jak mi jde moje natrénovaná stopa. Jedu tak na 80% a do cíle přijíždím s náskokem 5s na druhého a 9s na třetího. To mi dodává sebevědomí a já vím, že na této trati mám na vítězství. Cítím, že ostatním dělá velký problém dolní šlapavá část. Finále jedu z vrchu rychleji – fouká mi protivítr a já vím, že musím pořádně přišlápnout abych měl trošku náskok. V půlce dráhy trošku zpomaluji, šetřím sílu na spodní část, udržuju rychlost, snažím se jet bezchybně a držet stopu, kterou jsem si najel. Ve spodní části jsem už trošku na pokraji sil, ale opírám se do pedálů a pokaždé sahám ještě hloubš a šlapu až do cíle. Jsem první! Stáhnul jsem svůj čas z první jízdy ještě o čtyři sekundy. Nakonec o vteřinu před druhým Maciejem Jodkem z Polska a o tři vteřiny před třetím Adamem Vágnerem.

Stupně vítězů Elita// 1. Matěj Charvát, 2. Maciej Jodko, 3. Adam Vágner, 4. Kamil Tatarkovič, 5. Vlastimil Hynčica

Tím jsem si zajistil cca 90ti bodový náskok v celkovém pořadí poháru! Finále ČP se uskuteční zhruba za měsíc v Rokytnici nad Jizerou.

Top 5 Overall

Největší fotogalerii na webu hledejte u Prochajdy na rajčeti!!!

A máme tu zmíněné video z Pece! Jedná se o kousek, který opět ztvárnil hlavně Šimon, kterému zlomenina stále nedovoluje zúčastnit se aktivně. Další komentář to asi nepotřebuje.

Jak se Vám líbí? Chcete víc videí?

Pokud chcete, můžete si ho stáhnout do vašeho počítače, nebo subcribovat jako podcast! Klik SEM.

Závod M-ČR je asi nejdůležitější závod ve sjezdu v ČR, když opominu celou sérii ČP. Proto jsem si už minulý týden byl zbrusu novou trať zkusit. Až na první bahení úsek velice jezdivá dráha,  rychle se vyjíždějící.

Pátek, s Orym na lanovce.

Trénink jsem nechal už od čtvrtka vždycky na odpoledne, až se trať trochu vyjezdí, rychle se totiž měnila. Z pátka na sobotu navíc pršelo celou noc a to bylo pro celej závod asi klíčovym okamžikem. V sobotu v poledne jedu s Márošákem na laně nahoru a ten mi řiká, že sou tam koleje jako kráva. Beru to s rezervou, koleje tam byly už v pátek..ALE… Opravdu to bylo dost. Hlavně prvních 500m se změnilo v neřiditelnej koridor. Nevelký sklon v tomto úseku tomu dodal atmosféru Paris-Dakar, kdy auta používají takový ty lyže(v našem případě pedály) aby se udržely na ‘hladině’. Následuje pár mostků, kde kvůli strženému pletivu padá cca 80% jezdců ze všech kategorií. Za tímto si vytvářím jakýsi pomyslný letmý start a tam teprve začínám.

V neděli, jako vždy si podle jakéhosi prospektu ČP+M-ČR nacházím, že trénink je do 10.00hod, ovšem opět, tak jako i v Karlovicích dostávám napomenutí, že trénink je do půl desáté a já v 09.35 jsem již lehceout. Nevím kde je chyba. Jedu jednu tréninkovou jízdu, bahno pořád stejný, nevim kudy jet, nikudy to nejde.

V semifinále (v případě M-ČR se jedná jenom o měřenou jízdu) zkouším jak by tam šlo závodit, brzo zjišťuji že je to téměř nemožné, padám na lávce, stojím asi 20sekund a pak už ve volnym tempu směřuju k cíli. Vylejzá z toho asi 22.místo se ztrátou cca 30sek.

To mě extra nerozhazuje, vím, že jsem to všechno ztratil v horní pasáži, ale na druhou stranu si uvědomuju, že moc nevím, jak to projedu teď, když to prostě skoro nejde. Na start nastupuju poměrně brzo a rvu to hned od startu. Bohužel se stalo to, co jsem nechtěl a celou první pasáž jsem projel jak jen nejhůř to šlo, několikrát jsem vyjel z trati a pohyboval se v kreacích vhodných spíš pro slopestyle. Po tomhle jsem byl tak psychicky vyčerpanej, že jsem plynule, ale rychle sjel na jistotu dolu. Nestačilo to na nic jinýho než na 5. místo.  Jsem trošku zklamanej, protože to bylo spíš o tom, jak se to před tebou vyjede, jak ti to nasaje kolo. Nebylo to o tom jak umíš jezdit, jak umíš jezdit v bahně. Jsem jeden z těch, kteří maj bahno rádi, kteří na něm uměj jezdit, ale tohle bylo něco uplně jinýho.

O tom svědčí i celkem překvapivý pořadí celýho závodu: 1. Michal Maroši (R.S.P.), 2. Adam Vágner (BRS-Technology), 3. Filip Matuš (F.A.S.T. DH Team), 4. Kamil Tatarkovič (Scott FDF Team), 5. Matěj Charvát (F.A.S.T. DH Team)

Byl to zvláštní závod. Ale před náma jsou další a my jedeme dál!

Nejobsálhejší galerie na celém internetu je od našeho dvorního fotografa PROCHAJDY – Check it out!!!

Video je ve výrobě! Stay tuned!