WC Final Schladming
Na svěťák do Schladmingu jsem se těšil už hodně dlouho dopředu. Dráha je podle mě nejlepší a atmosféra byla vždycky taky super. Český fans to nemaj daleko a tak jich byl plnej kopec.
V domění, že po cestě do Schladmingu se nedá zabloudit, vyrážíme bez navigeca, stejně tak i bez mapy. Názor měníme až když se před náma objeví Lipno. Damn! Registrace končí v 15:00 a je jasný, že tíhle tempen nestíháme. Naštěstí se registrace trochu protahuje a tak je všechno okeeey. Dráha malinko jinak. Jedna změna nahoře, uprostřed se nejedou největší kořeny z minulýho roku a louka s cílákem je taky jinak, ale pořád to vypadá super. První den tréniku jedem co nejdřív nahoru. Je krásný počasí a tak jezdíme co to dá. Pěšky dráha vypadala super, ale po prvních jízdách je ještě lepší, je nejlepší. Večer začíná pofukovat a vypadá to, že bude pršet. Za chvilku už je vychřice, prší nejvíc a blesky takový, že na tu vteřinu je světlo jako ve dne. Ráno rychle přezout na spyky a lanovkou na kopec. Na startu jsou totálně rozlámaný stany, včera to tady muselo lítat. Nevim čim to přesně je, ale dráha ve Schladmingu pro mě má neuvěřitelnou flow. Rozšlapeš se z budky, posíláček a už jseš v tom. Pak už tam snad neni jedno hluchý místo. Zase jezdíme co to dá, protože to prostě baví. Večer se jdem podívat na finále 4X. Klukům do toho začlo po chvíli mocně pršet, ale stejně čekáme až na finále, kde se parádně o první místo pral Dan Atherton se Saladinim a potom už spát. Ráno poslední hodina a půl tréniku a pak už kvalifikace. Docela se těšim celou dobu se mi jezdilo dobře a minulej rok sem tady skončil na 81. místě tak doufám, že to bude dobrý. Vyrážim na lanovku, nasedám a jedu nahoru. Akorát mi příde divný, že jen co sem nasednul přestali jezdit lidi po trati. Nahoře se dozvídám co se stalo. Matt Simmonds skočil na hlavu nějakýmu klukovi, kterej se snažil udělat super fotku tím způsobem, že strčil hlavu za mlíko přímo na dopad největšího skoku v horní části tratě. Kvalifikace je tak víc než na hodinu zastavená. Po chvilce začíná mrholit a pak už prší. Nemám strach, že bude horší dráha, ale spíš mi vadí, že budu mít vodu na brejlích. Rozjíždim se, a už sem v první zatáčce. Dráha maličko mokřejší než ráno, ale pohoda. Horší jsou ty brejle, jak mrholí tak to mám samou malou kapičku. Bohužel v první pravý klopence po step upu mi klouže předem a i když dávám nohu, tak už to nestíhám korigovat a padám. Nasedám, ale ještě musim narovanat řidítka a páčky. Takže se na finále zase pudu jenom podívat. Sam Hill nejede to na co má a je vidět, že se trápí. Brandon Fairclough to tam sází s neuvěřitelnou lehkostí, ale na výskoku z posledního lesa padá. Gee Atherton to tam rve jako vždycky hodně silově. A suverén posledního závodu Sam Blenkinsop potvrzuje, že měřenej trénink ani kvalifikaci tady nevyhrál náhodou a i ve finále dojíždí s nejrychlejším časem.
Leave a Reply